OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ó drahé sestry, drazí bratři v kovu, jest tomu tak, že i na Metalopolis právě probíhá odvěká bitva mezi dobrem a zlem, mezi světlem a tmou, mezi směšnou nadějí a krutým poznáním, že naše životy jsou jen dočasná skořápka! Velekněz světla Rudi vytáhl z rukávu zbraň hromadného ničení v podobě zkyslého Tiramisu nových NIGHTWISH, strana zla a beznaděje, reprezentovaná především mou maličkostí a kolegou horalem Reaperem, se musí bránit. Ty na nás broskvovou finskou vodkou, my do tebe říznou lesní samohonkou, parde. I vzývám mocné MARRASMIELI, nechť zaplaví tuto stránku řekami temna a jezera slz!
No, zas tak tragické a smutné to nebude. Sbalíme si do torny sušené sobí maso a vyrazíme do pusté finské divočiny s kapelou, která se z ní nedávno naprosto nečekaně zjevila. O tomhle triu nemám záznamů nad rámec dva roky starého eponymního EP a novinky „Between Land And Sky“, kterou divá lesní zvěř vynesla v zubech na konci ledna. A nemohu si odpustit značný údiv, protože pokud je tohle skutečně prvotina od muzikantů dosud nepoznamenaných jizvami a šarvátkami Scény, tak o to větší respekt k albu mám. Jsou prostě věci mezi nebem a zemí…
Oblíbená rubrika „Luštíme názvy s Marigoldem“ nemůže chybět. Marras je ve staré finštině smrt, mieli pak značí mysl či náladu. Úplně cítím, jak se nasládlý puch NIGHTWISH začíná z chodeb MP po anglicku vytrácet! Kam půjde naše mysl a nálada umírat? Inu, do rozlehlých finských hvozdů, k naleštěné hladině jezer, v níž se odrážejí ubíhající mraky. MARRASMIELI patří k produktivní finské odnoži folk BM, která mnohým kolemjdoucím může splývat třeba s tvorbou MOONSORROW.
Koneckonců, od MARRASMIELI k nim není tak daleko, protože i tohle finské trio rádo používá velebné sborové samply a úderné pohanské marš-riffy. Ale zatímco někteří jejich krajané se díky tomu mění v poněkud otravné bitevní odrhovačky, MARRASMIELI jimi směřují spíše dovnitř sebe sama. V jejich projevu je navzdory celé řadě atraktivních prvků něco introvertního, co spíš než ke zvedání korbelů a dělání parohačů svádí k zádumčivému hledění do dáli. V tomto mají blízko k říznějším krajanům HAVUKRUUNU nebo, namátkou, britským náladotvorcům WINTERFYLLETH či skotským SAOR, když se věnujeme disciplíně namedroppingu.
Trojice z provincie Uusimaa inklinuje k rozsáhlým skladbám, ve kterým se nejlépe uplatní cit pro jednoduché, ale působivé melodie, a především cit pro plynutí. „Between Land And Sky“ vyniká přirozenou, vtahující dynamikou, s jakou kapela kloubí extrémní black metalové party s uvolněným folkovými prvky. Milovníci lidové finské hudby, kteří rádi trdlují u KORPIKLAANI, mohou být trochu zklamáni, protože ze skočných ugrofinských vod MARRASMIELI příliš nečerpají. Folkové vlivy mají za úkol spíš posilovat zasmušilou náladu, provzdušňovat tvrdou metalovou vozbu a odlehčovat velebné symfonické party.
Organičnost, s jakou to Finové dokáží, svědčí o velké skladatelské a aranžérské vyzrálosti. MARRASMIELI přes sebe kladou různorodé zvukové vrstvy a výsledkem je přístupný, ale magnetizující kaleidoskop nálad a melodií. Celkový sound a produkce jsou klíčovými hráči. Jednotlivé instrumenty jsou parádně čitelné, v mixu mají dost místa, aby posluchače vtáhly do dramatické struktury.
Navíc „Between Land And Sky“ disponuje něčím, co celé řadě BM alba chybí – gradací a pointou. Nejepičtější momenty čekají na posluchače v samotném závěru a jsou skutečným vyvrcholením a odměnou, nejen ornamentálním doplňkem či povinnou jízdou. MARRASMIELI prostě vytáhli z rukávu debut jako víno (pivo, medovinu), album věrné tradicím a tomu nejlepšímu metalovému impresionistickému vypravěčství. Nemůžu se dočkat, kam se kapela vydá dál. Jedno vím jistě – s chutí si to s nimi vyšlápnu znovu.
Řízný a velebný debut finského tria křtěného jezery a odchovaného lesy.
8,5 / 10
1. The Unbroken Blue
2. Embrace The Eternal
3. Those Who Are Long Gone
4. Karakorum
5. The Ardent Passage
6. Aallot
Between Land And Sky (2020)
Vydáno: 2020
Vydavatel: Naturcmacht Productions
Stopáž: 45:31
DR: 8
Gear: Pioneer XDP 100R + Audio Technica ATH-M60x (Tidal verze)
Je to svižné a výživné.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.